V letošním roce probíhá již třetí ročník Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe, jejímž cílem je vyzdvihnout zásluhy o záchranu kulturních památek, významné objevy a nálezy, příklady kvalitních oprav či restaurování a úspěšné prezentace kulturního dědictví. Slavnostnímu vyhodnocení předcházejí krajská kola, z nichž jsou nominovány do celostátního klání dva počiny. Za Zlínský kraj je do kategorie obnova památky, restaurování nominováno restaurování keramické mozaiky I. zastavení Křížové cesty na sv. Hostýně a do kategorie prezentace hodnot je nominován Spolek přátel hradu Lukova za dvacetipětileté úsilí při obnově a prezentaci hradu Lukova.

 

Keramická mozaika I. zastavení Jurkovičovy-Koehlerovy Křížové cesty na sv. Hostýně

Do svažitého terénu osazená křížová cesta je pouhým „torzem“ nikdy nerealizovaného, velkoryse koncipovaného architektonicko-urbanistického projektu Dušana Samuela Jurkoviče z roku 1903 na úpravu celého poutního areálu Sv. Hostýna.  S výstavbou třinácti zastavení v podobě kamenných kapliček, inspirovaných valašskou lidovou architekturou, bylo započato následujícího roku. Na nich umístěné obrazy křížové cesty původně navrhl malíř Joža Úprka. Byly to mozaiky sestavené z malovaných skel vkládaných do olověných sítí. Tato technologie se však pro náročné klimatické podmínky Svatého Hostýna záhy ukázala jako nevhodná (dochoval se pouze výjev třináctého zastavení). Byly tedy zahájeny práce s novými alternativními postupy – glazovanou keramikou. V rozmezí let 1912 až 1933 vznikly nové mozaikové obrazy I. až XII. zastavení, jednalo se o společné dílo dalšího moravského malíře Jano Koehlera a firmy RAKO. Volbou technologického postupu zvaného řezaná keramika, patentovaného roku 1904 jeho autorem, ředitelem fy. RAKO Emilem Sommerschuhem, dosáhl Koehler zcela výjimečné výtvarné působivosti jednotlivých obrazů.

Havarijní stav způsobený poškozením keramické mozaiky I. zastavení z roku 1933 je nevratný. Řešením byla tedy jen konzervace nerestaurovatelného zbytku originálu a jeho překrytí dokonalou kopií. Časově i pracovně náročná obnova I. zastavení, zahájená v druhé polovině roku 2009, byla dokončena v roce 2015. Dva roky trvala detailní příprava (zhotovení kladečského plánu 591 glazovaných keramických kachlí v měřítku 1:1, průzkum původní technologie, projekt uchycení hotové mozaiky), další čtyři roky pak samotná výroba přesné kopie včetně rekonstrukce zničené části (v letech 2012 a 2014 byla akce spolufinancována z dotačního titulu Ministerstva kultury ČR). Průběh veškerých prací byl dokumentován filmem, natočeném produkční společností cine4net, který byl slavnostně uveden koncem dubna letošního roku, v Brně.

Dlouholeté práce na restaurování keramické mozaiky byly ukončeny na podzim roku 2015.

Sv. Hostýn je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších poutních míst Moravy. Uvedení do důstojného stavu odpovídajícímu jeho významu je důležitý společensky počin. Třináct obrazů křížové cesty je jeden nedělitelný celek a výše popsané obnovení (prozatím) jedné třináctiny celku této jedinečné kulturní památky živého moravského poutního místa vnímáme jako jeho restaurování. Formou kopie budou obnoveny ještě keramické mozaiky X. a XI. zastavení, obrazy zbývajících deseti zastavení lze restaurovat dnes dostupnými technologiemi a materiály.

Na restaurátorských pracích se podílel akademický sochař Vojtěch Pařík a akademická sochařka Passionaria Parik, dále architekt Marek Houska, zástupci ze společnosti LASSELSBERGER vyrábějící značku RAKO a kolektiv spolupracovníků.

 

 

Spolek přátel hradu Lukova si v loňském roce připomněl dvacetipětileté působení na hradě Lukově.

Spolek přátel hradu Lukova vznikl na jaře v roce 1990 a brzy převzal veškerou iniciativu a organizaci všeho dění na tomto hradě. Spolek organizoval řadu fyzicky i odborně velmi náročných záchranných prací v areálu hradu Lukova, ty v konečném důsledku přinesly záchranu ohrožených a cenných částí památky. V rámci těchto aktivit nezapomínal také na veřejnost a své aktivity ve velké míře prezentoval. Práce se musely zaměřovat i na nápravu důsledků některých nekvalitně provedených zásahů v nedávné minulosti. Z největších akcí uveďme alespoň záchranu a zastřešení vstupní věže, kompletní sanaci západního paláce se 2 podlažími klenutých sálů, záchranu severní hradby s opěrnými pilíři, raně gotickou bránu, věž Svatojánku, aj. Tyto práce jsou z hlediska památkové péče prováděny velmi kvalitně a nezřídka slouží jako metodická ukázka kvalitně provedených akcí památkové záchrany torzální architektury.

Velká část práce spolku však spočívá i v oblasti využití a prezentace hradu Lukova. Kromě různých kulturních akcí, ze kterých se již stala tradice (jarmark řemesel, noční prohlídky, pohádkové dny,…), se aktivity na hradě soustřeďují především na děti a mládež. Zde je třeba uvést např. vyučování dějepisu pro místní základní školu v prostorách hradní věže, pořádání letní archeologické školy či zřízení interaktivní expozice v západním paláci, věnované dobývání hradu v 15. století. Tyto aktivity spolku velmi účinně a přitom přiměřenou formou vedou děti i mládež k zájmu o památky a k péči o ně, což se kladně projevilo nejenom na Lukově, ale i na jiných lokalitách, kde se účastníci těchto aktivit uplatňují při jejich aktivní ochraně a poznávání.

Dále byly spolkem vytvořeny tři naučné stezky, které návštěvníky provádí různými místy areálu hradu a byla vydána řada publikací. V roce 2015 Spolek přátel hradu Lukova oslavil 25 let své činnosti, při které uspořádal velkou výstavu v areálu celého hradu s výstižným názvem: 25 let boje o hrad. Zde byly prezentovány všechny důležité záchranné práce v areálu hradu i celá bohatá činnost spolku. Součástí oslav v roce 2015 bylo i vydání odborné monografie s názvem: Hrad Lukov: proměny opevněného sídla (autoři: Jiří Holík, Dalibor Janiš, Jana Langová, Radim Vrla);  kniha shrnuje historii, výsledky stavebněhistorického a archeologického průzkumu a souhrn záchranných a kulturních aktivit na hradě Lukově. Vyvrcholením těchto snah bylo žehnání kaple v areálu hradu, které upomíná na existenci středověkého hradního kostela a je dalším příspěvkem k důstojnému využití a prezentaci památky. Zajímavostí je, že kaple byla vysvěcena na základě objevu v roce 2014, kdy byly v rámci záchranných prací objeveny zbytky vysvěcovacího kříže.

Spolek přátel hradu Lukova dlouhodobě a cílevědomě pracuje na záchraně a prezentaci velmi významné kulturní památky. Výsledky svých činností prezentuje formou výstav, publikací, zajímavými akcemi.

V kategorii obnova památky usiloval o postup do celostátního klání o Cenu Národního památkového ústavu také zámek v Holešově, který byl vybudován po roce 1651 podle návrhu italského architekta Filiberta Luccheseho a již přes deset let na něm probíhají záchranné práce.

 

Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe je Národním památkovým ústavem vyhlašována letos třetím rokem. Smyslem ceny je upozornit na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče, ukázat, co se povedlo, a ocenit ty, kteří se o to zasloužili. Komise z řad odborníků kroměřížského odborného pracoviště NPÚ, která z akcí dokončených v roce 2015 ve Zlínském kraji vybrala dva nejzajímavější počiny a nominovala je do celostátního kola Ceny NPÚ, zasedala v Kroměříži 11. dubna 2016. Vyhlášení celostátního kola Ceny NPÚ se uskuteční 21. září 2016. V rámci ceny jsou čtyři kategorie (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky) a z každého kraje jsou do celostátního kola poslány vždy dvě nominace.

 

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži, je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Pracoviště vzniklo delimitací z územního odborného pracoviště v Brně k 6. únoru 2006. Poskytuje odbornou a metodickou pomoc vlastníkům a správcům památek ve Zlínském kraji. Odborné pracoviště zajišťuje úkoly státní památkové péče v plném rozsahu daném zákonem a jako odborná a vědecko-výzkumná organizace se zabývá také ochranou, poznáváním, dokumentací a prezentací památkového fondu na území Zlínského kraje. Zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám. Odborníci z řad zaměstnanců ústavu se rovněž účastní odborných konferencí, seminářů a kolokvií, participují na přednáškách, komentovaných prohlídkách, programech pro školní kolektivy a dalších aktivitách určených pro veřejnost. Ve spádovém území ÚOP v Kroměříži je celkem 1 439 kulturních památek, z toho 15 národních kulturních památek, 1 městská památková rezervace, 3 vesnické památkové rezervace, 14 městských památkových zón, 3 vesnické památkové zóny, nachází se zde i památka UNESCO – Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Od roku 2008 pracoviště vydává každoročně sborník Ingredere hospes, obsahově je zaměřen na aktuální poznatky a dění v rámci památkové péče zejména ve Zlínském kraji. Součástí kroměřížského odborného pracoviště NPÚ je od 1. ledna 2015 Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži, které funguje jako multioborové centrum pro oblast obnovy a následnou péči o historické zahrady a parky v České republice, nabízí široké portfolio vzdělávacích programů z oblasti zahradní kultury pro laickou i odbornou veřejnost a svou činností naplňuje mimo jiné i cíle projektu Národního centra zahradní kultury. Veškeré informace o projektu a činnosti centra jsou k dispozici na www.nczk.cz a Facebooku (Národní centrum zahradní kultury).