Články
| 3. 11. 2008 | redakce |
Společenský vztah k pití je hazardně tolerantní
Nedávno byla zveřejněna informace Českého statistického úřadu, konstatující, že Zlínský kraj patří v České republice k regionům s největším počtem lidí léčících se ze závislo...
Nedávno byla zveřejněna informace Českého statistického úřadu, konstatující, že Zlínský kraj patří v České republice k regionům s největším počtem lidí léčících se ze závislosti na alkoholu. Podle údajů z roku 2006 připadá na deset tisíc obyvatel čtyřicet osob podstoupivších protialkoholní léčbu. Přitom je zřejmé, že toto číslo je pouze "špičkou ledovce" a na území východní Moravy žije nespočet mužů a žen, jimž alkohol činí více či méně skrývané problémy.
Pití se podepíše i na vztazích
Lékaři odhadují, že za zdravotními potížemi interního charakteru jako jsou nemoci trávicího ústrojí, vysoký krevní tlak, poruchy krvetvorby, nervová onemocnění, i za dalšími častými diagnózami, je minimálně v padesáti procentech případů skryto nadužívání alkoholu coby jedné z příčin.
Další oblastí, do níž mají důsledky nestřídmého pití katastrofální dopady, jsou sociální vztahy, hraničící někdy až se zákonem. Partnerské problémy, hrotící se často do podoby domácího násilí, rozvody či rozchody, ztráta zaměstnání, ekonomické problémy. Alkoholik totiž nepoškozuje jen sám sebe, ale do svých problémů vtahuje také své blízké a poznamenává jejich život v úrovni
psychologické a vztahové.
Jak se pozná závislost
Za jeden z hlavních znaků závislosti bývá označován stav, kdy člověk pokračuje v užívání látky přes jasný důkaz škodlivosti jejích následků. Nemusí se přitom jednat jen o symptomy v oblasti tělesného zdraví. Mnohem rafinovaněji alkohol (jako každá droga) ovlivňuje psychiku a sociální vazby.
Rozhoduje povaha a prostředí
"Příčiny návykových poruch a závislostí jsou často kombinací více faktorů. Ve čtyřiceti až šedesáti procentech se projevuje dědičnost, ovšem rozhodující je individuální osobnostní struktura neboli povaha každého člověka. Typickými vlastnostmi osob, které se mohou stát závislými, jsou impulzivita, tedy nedostatečná rozumová kontrola nad emočním reagováním, snížená schopnost zvládat stres,
emoční labilita, komplexy méněcennosti, nízké sebevědomí a malá schopnost sebereflexe a samozřejmě k tomu přispívají nepříznivé okolnosti před porodem, průběh těhotenství a atmosféra v rodině v prvních letech života," zamýšlí se doktor Pavel Konečný, specialista na léčbu závislostí ve Zlínském kraji.
Chyby ve výchově se vracejí
Za velmi rizikovou okolnost lékař považuje tzv. parentifikaci, tedy stav, kdy si některý z rodičů udělá z dítěte kamaráda a důvěrníka. "Tím dochází k nebezpečnému porušení přirozených hranic a dítě se cítí být zodpovědné za starosti světa dospělých, což jej velmi poškozuje, neboť má tendenci se později v životě podvědomě trestat třeba formou nejrůznějších
psychických problémů," říká doktor Konečný. V jiné souvislosti však upozorňuje, že před dětmi nelze závislost jednoho z rodičů skrýt. "Děti velmi citlivě vnímají vše, co se mezi dospělými děje, naprosto přesně vycítí atmosféru mezi nimi a reagují na ni. Další vážnou věcí je, že závislí lidé mívají zásadně narušenou sebeúctu a sebevědomí.Toto považuji za obrovský
celospolečenský problém, protože modely chování se přenášejí z generace na generaci, a tím se vše násobí," konstatuje Pavel Konečný.
Mladiství alkoholici
Alarmující skutečností se stává alkoholismus dětí a mladistvých. "Hospodští mladým nalévají, jelikož jim jde o kšeft. Když děláme zátahy v restauračních zařízeních, nemáme šanci něco objektivně odhalit, protože mobilními telefony se okamžitě po celém městě roznese zpráva o probíhající kontrole," popisují své zkušenosti policisté na konferenci, kterou k problematice
návykových závislostí v září uspořádal Krajský úřad Zlínského kraje. Děti považují alkohol za běžnou součást společenské komunikace, neboť taková je prostě u nás kulturní norma. "Stačí vycestovat pět set kilometrů na západ a situace je zcela jiná. Když si ve Švýcarsku poručíte k večeři s přáteli dvě piva, dívají se na vás s podezřením, zdali je všechno
v pořádku. Ale pokud si u nás k večeři objednáte nealkoholický nápoj, vzbudíte naopak podezření, že něco v pořádku není," sděluje svůj postřeh Pavel Konečný.
Zákeřné antidepresivum
Odborníci se shodují, že závislost na alkoholu či jiných návykových látkách se velmi často pojí s dalšími psychickými poruchami, a to nejčastěji depresemi, poruchami osobnosti či s úzkostnými stavy. U žen dochází k této kumulaci potíží ve 40 až 60 procentech, u mužů je to o něco méně. Někdy psychické potíže předcházejí rozvoji závislosti, jindy jsou jejím
důsledkem, téměř vždy však existuje provázanost. "Alkohol působí zpočátku jako antidepresivum, které uvolňuje nepříjemné duševní stavy a člověk se chvilkově cítí lépe, jenže to si vybírá svou daň. Dříve či později se deprese, úzkost, citová nevyrovnanost, porucha spánku či agresivita dostavuje v daleko větší intenzitě. Tím se narušuje komunikace vůči blízkým a jedinec se stává
nebezpečným sám sobě. Tento bludný kruh nezřídka končí pokusem o sebevraždu," uvádí zkušenosti ze své praxe Konečný.
Cesta k vyrovnanosti
Psychologové, psychiatři, pedagogové, duchovní a další znalci lidské duše jednoznačně konstatují, že nejúčinnější prevencí všech patologických jevů je dobře fungující harmonická rodina. Jenže právě tato zdánlivě banální a samozřejmá pravda jako by se stávala nedostižným ideálem. "Z našeho života se vytratily pevné rodinné rituály jako je společné jídlo nebo společně trávený čas.
Doplácíme na absenci spirituálních hodnot, které dávají našemu životu smysl a řád a mohou významně působit i jako účinná ochrana proti psychickým potížím a závislostem," říká Pavel Konečný.
Léčba a prevence
I když občas slýcháme názor, jak marné úsilí a vyhozené peníze představuje léčba alkoholiků a jinak drogově závislých, lékaři jsou jiného mínění. "Jsem přesvědčen, že prevence a léčba je pro každou společnost lepším řešením, než odstraňování dopadů závislostí. A potom – co je to úspěšná léčba? Ne každá recidiva znamená prohru. I recidivy k léčbě patří," míní
zlínský specialista.
Podle odborníků není pravda ani to, že úspěšná terapie může být jen ta, která je dobrovolným vlastním rozhodnutím závislé osoby. "Někdy naopak tlak ze strany partnera může být silnou motivací a vede k velmi dobrým výsledkům. Ovšem je nutné, aby rodina spolupracovala a dotyčného podpořila. Důležitou podmínkou zbavení se závislosti je pokora, tedy ochota spolupracovat. Pokud si
někdo myslí, že to zvládne sám, významně snižuje své šance na úspěch," dodává doktor Konečný.
Helena Mráčková