Okno do kraje

V září jste převzala významné ocenění Zlaté srdce, které uděluje Nadace Naše dítě. Spolu s týmem spolupracovníků jste pomohla změnit dětství více než čtyřem stům odložených a opuštěných dětí, které se ocitly v krizových životních situacích. Můžete představit působení Klokánku v Kroměříži?
Vycházíme z přesvědčení, že rodina je jediným přirozeným prostředím pro dítě. Pokud dítě nemůže vyrůstat v rodině, péče o něj se musí co nejvíce přiblížit rodinnému modelu. Klokánky poskytují pobytovou službu rodinného typu péče, propojenou s ambulantní a terénní složkou práce s rodinou. Klokánky jsou zařízení pro děti, které potřebují okamžitou pomoc. Při naší práci s dětmi respektujeme nejen biologické potřeby dítěte, ale také citové. Každé dítě musí být milováno, cítit se v bezpečí, pohybovat se beze strachu a napětí. Mělo by mít také živý vzor, má být přijímáno a bráno vážně, musí mít možnost rozvoje. Klokánky v Kroměříži sídlí ve dvou budovách, které nejsou opatřeny žádnými tabulemi, aby nevznikal dojem nějakého ústavu nebo instituce. V každém Klokánku jsou samostatné byty. O jedno až čtyři děti se v nich starají na principu rodinné péče vyškolené tety (nebo i strýcové nebo manželské páry), které jsou zaměstnanci Fondu ohrožených dětí. V Kollárově ulici máme pět třípokojových bytů, v Havlíčkově ulici sedm. Máme padesát zaměstnanců.

• Vedoucí Klokánku a pobočky Fondu ohrožených dětí v Kroměříži, nositelka ocenění Zlaté srdce Nadace Naše dítě a Pamětní medaile města Kroměříže.
• Narodila se v r. 1963 v Uherském Hradišti.
• Dětství prožila a základní školu navštěvovala na Slovácku.
• Maturovala v r. 1981 na Střední pedagogické škole v Kroměříži.
• V zaměstnání působila ve školských zařízeních i v pedagogicko-psychologické poradně.
• Dálkově studovala speciální pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně.
• Absolvovala řadu specializovaných výcviků a kurzů v oblasti práce s rodinami a dětmi.
• Je vdaná, má dvě děti.